"...Těm nejznámějším místům Hřebenovky bude lepší se vyhnout. Bude tam přelidněno, předraženo, a nakonec stejně zjistíš, že přes filtr na Instagramu vypadaly líp..."
He? Tak moment, jestli ti tohle běží hlavou, honem přepni program!
Co možná platí v jiných národních parcích, toho se v Českém Švýcarsku a Lužihorách tolik bát nemusíš. Klidně se utrhni ze řetězu a vydej se bez předsudků na všechna ta báječná místa, která znáš třeba z fotek Jakuba Fišera alias Kubajszcom.
A víš co? Pojďme si to dát pěkně po směru jízdy (což není překlep, Hřebenovka je totiž vážně pořádná jízda, jen se mrkni na video)!
Hned v úvodu téhle nově propojené dálkové trasy nesmíš minout Tiské stěny. Ono to snad ani nejde, pokud vyrážíš z Tisé. Hřebenovka prochází po jejich jižní hraně, ale vyplatí se zabloudit i do nitra skalního města, které můžeš prozkoumat po dvou značených okruzích. V zimě je to tu jako v pohádce (a nejedna se tu i točila, včetně světoznámé Narnie), v létě se vysoké pískovcové věže stávají neodolatelným lákadlem horolezců.
Po Tisé a odpočinkovém Ostrově začneš stoupat k další dominantě Hřebenovky. Děčínský Sněžník je největší stolovou horou u nás, což přímo vyzývá k tomu, prostřít si na hoře, která je vlastně stolem a posvačit i v sudetské divočině hezky civilizovaně. K takovému počinu doporučujeme například Drážďanskou vyhlídku.
Po dlouhém lesním sestupu z Děčínského Sněžníku se ocitneš rovnou uprostřed takzvaného "Srdce severu". Děčín je boží (má to i ve svém oficiálním sloganu), mimo jiné proto, že zdejší rozsáhlý zámecký komplex včetně impozantních zahrad a unikátní růžové zahrady se po půlstoletí komunistické devastace podařilo opravit a dnes je centrem kultury a zábavy. Vyraz na některý z prohlídkových okruhů, zajdi na českou zmrzlinu Bombato do Café Freska nebo si sem z Hřebenovky odskoč na svatbu...
A teď pozor, po pořádné porci kultury tě čeká zase trocha stoupání. Z Kvádrberku tě Hřebenovka, věrna svému jménu, povede po Růžovém hřebeni, který v zapadajícím slunci skutečně zrůžoví. Pokud chceš taky trochu zrůžovět nebo spíš zčervenat, klidně se odvaž a zaběhej si po zdejších běžeckých trasách:), rozhodně ale doběhni na Belvedér, ze kterého je panoramatický výhled na Labský kaňon (nejmohutnější pískovcový v Evropě). Možná putuješ s někým, na koho chceš udělat dojem. Zdejší sala terrena je jako dělaná pro významný projev (ať už citů či politický). Chm... vypadá to, že tenhle úsek Hřebenovky je prostě celý o červenání...
A pojďme ještě výš! Až na vrchol Janovské rozhledny, ze které spatříš to nejkrásnější z Českého Švýcarska a části Lužických hor a dohlédneš dokonce až na stolové hory v sousedním Německu. Moderní železná konstrukce rozhledny dělá z výstupu adrenalinový zážitek. Jen za námrazy, deště nebo sněžení, bouřky a silného větru na ni raději nelez!
Na další vrchol Hřebenovky musíš tentokrát sestoupat dolů. Soutěsky Kamenice prostě nemůžeš vynechat. Projet se pramicí po říčce Kamenici v úzkém průplavu mezi skalami obrostlými mechem a kapradím je iniciačním zážitkem Českého Švýcarska a nerozlučně k němu patří. Rok po rozsáhlém požáru je zatím otevřená jen Divoká soutěska, takže odbočka z Hřebenovky nebude ani tak dlouhá.
Pak přes Meznou nahoru a hurá za dalším pokladem na cestě. Na Šaunštejně, kterému se říkávalo Loupežnický hrádek, dost možná nějaký ten zakopaný poklad leží. Na jeho hledání ale nebudeš mít kdy. Ruce pěkně pevně na šprycle železných žebříků a dávat pozor na cestu, která je sice náročnější, ale zato vede k jednomu z nejkrásnějších výhledů v Českém Švýcarsku.
Vyhlídek není nikdy dost, takže si dej hned tři další, Rudolfův Kámen, Vilemíninu stěnu a Mariinu skálu. Jetřichovické vyhlídky patří k nejfotogeničtějším místům Hřebenovky. Může se stát, že tady ty obávané davy turistů opravdu potkáš, a to i brzy ráno nebo večer, protože právě tehdy jsou tu výhledy nejhezčí.
Jestli se chceš po všech těch vyhlídkách zavrtat zase hluboko do lesa, udělej si z Hřebenovky odbočku po žluté na Dolský mlýn. I tady bude možná hodně lidí, Dolák se totiž mnohokrát proslavil na stříbrném plátně, je úžasně romantický a jednou ročně tu navíc probíhají "Dny lesních řemesel", na které se tedy odbočit rozhodně vyplatí.
Po návratu na Hřebenovku tě čeká další top místo nebo spíš celé údolí. Pavlínino. Po něm pitoreskní Trpasličí skála u Rynartic a fotografy milovaný Křížový vrch, z něhož se na Jetřichovické vyhlídky podíváš pro jednou z dálky. Úzkými schody a málo známým, zato neuvěřitelně členitým skalním městem pak dojdeš kolem Doubice až do Kyjovského údolí.
Potom tě čeká poslední etapa Hřebenovky, která už zároveň ochutnává západní kus Lužických hor. V Krásné Lípě se rozhodně zastav u nás, v Domě Českého Švýcarska. Na konci každé dálkové trasy je vždycky dobré myslet na dárky pro ty, které jsme nechali doma. V našem infocentru jich pořídíš spoustu, regionálních a originálních.
Jestli ti zbydou síly, odboč ještě k větrnému mlýnu Světlík a zajdi do Štoly sv. Jana Evangelisty. Hřebenovka tě potom, tak jako obvykle, povede z údolí zase vzhůru, po jedné z nejkrásnějších Křížových cest a přes Jedlovou, kde se z rozhledny ohlédneš za všemi šesti etapami, a nakonec na Tolštejn, kde to všechno spokojeně zapiješ řízným pivek Kocour v oblíbené místní hospůdce.
Jo, Hřebenovka je prostě vážně jízda, TOP od začátku až do konce!
Commentaires